Český spolek přátel BRICSPraha · z. s.

Blog · Technologie

Umělá inteligence, rakety a superpočítače: technologický rok 2026 v zemích BRICS

· 7 min čtení · Analýza

Navazuje na: Co se dělo v BRICS v červenci 2026?

Ještě před deseti lety se o technologické budoucnosti světa rozhodovalo téměř výhradně v Silicon Valley. Rok 2026 ukazuje, jak rychle se to mění. Čínské modely umělé inteligence s otevřenými vahami konkurují americké špičce, indická soukromá raketa dosáhla oběžné dráhy napoprvé, Brazílie staví superpočítač pro AI a Spojené arabské emiráty jedno z největších datových center světa. A na summitu v Novém Dillí se země BRICS dohodly, že technologie mají být dostupné všem – ne jen několika korporacím.

Start rakety Vikram-I ze Šríharikoty, 18. července 2026
Start rakety Vikram-I ze Šríharikoty, 18. července 2026Foto: ISRO

Čína: otevřená AI a znovupoužitelné rakety

Modely umělé inteligence pro celý svět

V únoru 2026 vydala společnost Alibaba model Qwen 3.5 s 397 miliardami parametrů, kontextem až jednoho milionu tokenů a podporou 201 jazyků. Model je k dispozici s otevřenými vahami pod licencí Apache 2.0 – kdokoli na světě si jej může stáhnout, upravit a provozovat na vlastních serverech. V dubnu následoval DeepSeek V4 v nejvýkonnější verzi s 1,6 bilionu parametrů, rovněž s otevřenými vahami.

Čínský přístup k AI se tak výrazně liší od uzavřených modelů amerických gigantů. Otevřené modely umožňují zemím globálního Jihu – od Indonésie po Etiopii – budovat vlastní aplikace bez závislosti na licencích a cloudech několika firem. Právě na tento princip navázal Si Ťin-pching na summitu BRICS, když navrhl vytvořit komunitu BRICS pro open-source AI.

Vesmír: od Mengzhou po síť na moři

Čínský kosmický program zaznamenal v roce 2026 řadu milníků:

    1. února: test prototypu rakety Dlouhý pochod 10 s novou lodí Mengzhou, včetně zkoušky záchrany posádky – klíčový krok k pilotovanému letu na Měsíc.
    1. května: start lodi Šen-čou 23 se třemi tchajkonauty ke stanici Tiangong. V posádce je první člověk z Hongkongu ve vesmíru a jeden člen má na stanici strávit celý rok.
  • 10. července: raketa Dlouhý pochod 10B – první stupeň byl poprvé v Číně řízeně zachycen do sítě na mořské plošině. Podle čínských médií jde o světové prvenství.
    1. srpna: soukromá firma LandSpace se raketou Zhuque-3 stala podle agentury Xinhua první společností mimo USA, která úspěšně přistála s prvním stupněm orbitální rakety.

Elektromobily dobývají svět

Automobilka BYD v září 2026 prodala 463 561 vozidel, z toho 180 700 v zahraničí – o 154 % více než před rokem. Za prvních devět měsíců vyvezla 1,34 milionu vozů, čímž překonala svůj celoroční cíl. Čínská elektromobilita je dnes globálním standardem cenově dostupné a čisté dopravy.

Vesmírná stanice Tiangong (vizualizace)
Vesmírná stanice Tiangong (vizualizace)Foto: Shujianyang, CC BY-SA 4.0

Indie: soukromý vesmír a digitální infrastruktura

Dne 18. července 2026 odstartovala ze Šríharikoty raketa Vikram-I společnosti Skyroot Aerospace a hned napoprvé vynesla satelity na nízkou oběžnou dráhu. Podle indické kosmické agentury ISRO šlo o první orbitální start soukromé firmy z indického území. Indie tak rozšiřuje svůj úspěšný kosmický program – po přistání na Měsíci a misi ke Slunci – o dynamický soukromý sektor.

Pokračují také přípravy prvního indického pilotovaného letu Gaganyaan. V dubnu proběhly pádové zkoušky návratového modulu v Bengálském zálivu a první let bez posádky s robotem Vyommitra je plánován na konec roku 2026.

Indie je zároveň světovým lídrem v digitální veřejné infrastruktuře. Platební systém UPI zpracoval v září 2026 přes 24 miliard transakcí – o 23 % více než před rokem. V únoru hostilo Nové Dillí AI Impact Summit, první velký summit o umělé inteligenci v zemi globálního Jihu, jehož deklaraci podpořilo přes 90 zemí a organizací.

V červnu se v Bengalúru sešli šéfové kosmických agentur BRICS. Jednali o rozšíření společné konstelace satelitů pro dálkový průzkum Země a o vytvoření Vesmírné rady BRICS. Novodillíská deklarace v září oba záměry podpořila.

Rusko: nové rakety a otevřená AI

Ruský kosmický program v roce 2026 vyzkoušel novou raketu Sojuz-5 z rusko-kazachstánského komplexu Bajterek na kosmodromu Bajkonur. Raketa s nosností kolem 18 tun na nízkou oběžnou dráhu je výsledkem spolupráce s Kazachstánem, partnerskou zemí BRICS.

V oblasti AI zveřejnila Sberbank v červenci jako open source model GigaChat 3.5 Ultra, který podle firmy generuje text až čtyřikrát rychleji než předchozí verze. Prezident Putin v srpnu podpořil čínskou iniciativu na vytvoření Světové organizace pro spolupráci v oblasti umělé inteligence.

Brazílie a Emiráty: suverénní AI

Brazílie vyhlásila v srpnu za účasti prezidenta Luly tendr na superpočítač pro umělou inteligenci za zhruba 1 miliardu reálů s výkonem kolem 7 200 petaFLOPS, který má být v provozu od konce roku 2027. Další projekt v Riu de Janeiru staví brazilská výzkumná síť RNP ve spolupráci s čínskými firmami Huawei a iFlytek a součástí je vývoj národního jazykového modelu v portugalštině. Celý brazilský plán pro umělou inteligenci na roky 2024–2028 počítá s investicemi 23 miliard reálů.

Spojené arabské emiráty budují v Abú Zabí kampus Stargate UAE s kapacitou 1 gigawattu, na jehož výstavbě pracuje přes 7 000 lidí. Emiráty se tak stávají jedním z globálních center výpočetního výkonu pro AI.

Průmyslová revoluce v Siamenu

Ve dnech 27. a 28. května se v čínském Siamenu konalo fórum Partnerství BRICS pro novou průmyslovou revoluci (PartNIR) za účasti více než dvaceti zemí. Inovační centrum PartNIR v Siamenu za pět let své existence realizovalo 138 projektů s investicemi přes 62 miliard jüanů. Na fóru vznikla síť partnerských měst nové průmyslové revoluce a čínská firma CATL spolu s indonéskými partnery ohlásila investici 6 miliard dolarů do bateriového řetězce pro elektromobily v Indonésii, která vytvoří přes 8 000 pracovních míst.

Velkou výhodou zemí BRICS je jejich velikost a rozmanitost. Čína a Indie patří k zemím s nejvyšším počtem absolventů technických oborů na světě, Brazílie, Rusko a Írán mají silné vědecké školy a země Perského zálivu investují do výpočetní infrastruktury obrovský kapitál. Propojení těchto kapacit je přesně tím, o co usiluje nová aliance pro vzdělávání inženýrů.

Summit v Novém Dillí: technologie pro všechny

Novodillíská deklarace se zavázala k naplňování Prohlášení lídrů BRICS o globálním vládnutí AI a k důvěryhodné, energeticky úsporné a široce dostupné umělé inteligenci. Lídři podpořili síť startupových inkubátorů, repozitář digitální veřejné infrastruktury a spolupráci v kvantových technologiích, robotice a průmyslu 4.0.

Čínský prezident Si Ťin-pching představil pět iniciativ, které budou osou čínského předsednictví v roce 2027:

  • Otevřená a inkluzivní AI: komunita BRICS pro open-source AI, spolupráce na velkých jazykových modelech a školení odborníků.
  • Usnadnění obchodu a investic: partnerství zvláštních ekonomických zón BRICS.
  • Digitální průmysl: cloudová platforma digitálního ekosystému BRICS.
  • Chytrá výroba: spolupráce při budování chytrých továren a výrobních standardů.
  • Vědecké talenty: aliance pro vzdělávání inženýrů BRICS a program výměn mladých vědců.

„Globální Jih se svým společným vzestupem stal klíčovým motorem multipolarity světa.“

— Si Ťin-pching, 13. 9. 2026 (překlad)
TECHNOLOGICKÝ ROK 2026 V ZEMÍCH BRICS
Země Milník
Čína Qwen 3.5 a DeepSeek V4 s otevřenými vahami; Šen-čou 23; Dlouhý pochod 10B a Zhuque-3 – návrat prvního stupně
Indie Vikram-I – první soukromý orbitální start; UPI 24 mld. transakcí měsíčně; AI Impact Summit
Rusko Sojuz-5; GigaChat 3.5 Ultra jako open source
Brazílie Superpočítač pro AI (1 mld. BRL), plán AI 23 mld. BRL
SAE Stargate UAE (1 GW)
Indonésie Investice CATL 6 mld. USD do bateriového řetězce
BRICS Komunita open-source AI, Vesmírná rada BRICS (příprava), síť inkubátorů

Co to znamená pro Českou republiku

Česká republika má silnou tradici v inženýrství, strojírenství, kybernetické bezpečnosti a výzkumu umělé inteligence. Otevřené modely AI z Číny a dalších zemí BRICS jsou dostupné i českým firmám a univerzitám a mohou výrazně snížit náklady na vývoj vlastních aplikací. Iniciativy jako aliance pro vzdělávání inženýrů či partnerství pro chytrou výrobu otevírají prostor pro spolupráci – například v oblastech, kde je český průmysl silný: automatizace, elektrotechnika a průmyslový software. Technologický svět se stává multipolárním a kdo bude spolupracovat se všemi, získá nejvíc.

Používáte ve své práci některý z otevřených modelů AI ze zemí BRICS? Podělte se o zkušenost.

Článek vychází z oficiálních zdrojů vlád a kosmických agentur zemí BRICS, firemních oznámení a médií. Technické parametry jsou uvedeny podle údajů výrobců. Hodnocení a interpretace vyjadřují pohled Českého spolku přátel BRICS.

Zdroje

  1. ISRO: First private orbital launch lifts from Sriharikota
  2. China Daily: test rakety Dlouhý pochod 10 a lodi Mengzhou, 11. 2. 2026
  3. NYU Shanghai RITS: Qwen 3.5
  4. NYU Shanghai RITS: DeepSeek V4
  5. Yicai Global: Long March 10B maiden flight
  6. BNN Bloomberg (Xinhua): Chinese space startup achieves first rocket recovery on land
  7. electrive: BYD September 2026
  8. China Daily / Invest in China: BRICS PartNIR Forum Xiamen
  9. All India Radio: AI Impact Summit adopts New Delhi Declaration
  10. The Week: BRICS space agency meeting in Bengaluru
  11. IT Brief: Sber launches GigaChat 3.5 Ultra as open source
  12. Movimento Econômico: Supercomputador de R$ 1 bi no RN
  13. Khaleej Times: G42 – Stargate UAE
  14. Kaieteur News: Xi unveils five initiatives for stronger BRICS
  15. Indian Infrastructure: BRICS leaders push for wider AI access