Rusko a Čína v roce 2026: obchod roste o čtvrtinu, partnerství míří do roku 2030

Rok 2025 přinesl do rusko-čínského obchodu první pokles od pandemie. Rok 2026 jej rychle smazal. Za prvních osm měsíců vzrostl vzájemný obchod o 28 % na více než 185 miliard dolarů, Rusko se upevnilo jako největší dodavatel ropy do Číny a v květnu lídři v Pekingu prodloužili Smlouvu o dobrém sousedství a podepsali prohlášení o multipolárním světě. Partnerství dvou největších zemí BRICS je dnes pevnější než kdykoli v historii – a je jedním z pilířů, na nichž stojí celý blok.

Prezident Vladimir Putin a prezident Si Ťin-pching, Biškek, 31. srpna 2026Foto: Kremlin.ru, CC BY 4.0

Rok vrcholných setkání

Rusko-čínský dialog v roce 2026 probíhal na nejvyšší úrovni pravidelně. Již 4. února se prezidenti Putin a Si Ťin-pching spojili prostřednictvím videokonference. O tři měsíce později, ve dnech 19. a 20. května, přicestoval Putin do Pekingu na státní návštěvu – svou již 25. cestu do Číny. Další setkání proběhlo 31. srpna v kyrgyzském Biškeku na okraji summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. V Novém Dillí na summitu BRICS v září spolu lídři hovořili neformálně a dohodli se na podrobném jednání na summitu APEC v čínském Šen-čenu v listopadu 2026. Putin zároveň pozval Si Ťin-pchinga na návštěvu Ruska v roce 2027.

Peking, květen 2026: třicet let strategického partnerství

Květnová návštěva připadla na dvě významná výročí: 30 let od navázání strategického partnerství (1996) a 25 let od podpisu Smlouvy o dobrém sousedství, přátelství a spolupráci (2001). Lídři platnost smlouvy znovu prodloužili a podepsali dvě společná prohlášení – o dalším posílení komplexní strategické koordinace a o multipolárním světě a mezinárodních vztazích nového typu. Celkem bylo podepsáno více než 40 dokumentů z oblasti ekonomiky, energetiky, dopravy, vědy a vzdělávání.

Strany se dohodly propojit čínský 15. pětiletý plán s ruskou strategií rozvoje do roku 2030 a vyhlásily Rusko-čínské roky vzdělávání 2026–2027 – již desátý tematický rok v historii vzájemných vztahů. Si Ťin-pching na tiskové konferenci zdůraznil, že nejvýraznějším rysem vztahů je vzájemná politická důvěra. Putin označil spolupráci za důležitý stabilizující faktor ve světě.

„Politická vzájemná důvěra je nejvýraznějším rysem rusko-čínských vztahů.“
— Si Ťin-pching, 20. 5. 2026 (překlad)

Obchod: návrat k růstu

Podle čínských celních statistik dosáhl rusko-čínský obchod v roce 2025 objemu 228,1 miliardy dolarů, o 6,9 % méně než v rekordním roce 2024. Rok 2026 však přinesl prudký obrat:

RUSKO-ČÍNSKÝ OBCHOD 2026

Období	Obrat	Meziroční změna
2025 celkem	228,1 mld. USD	−6,9 %
Leden–duben 2026	–	téměř +20 %
Leden–červen 2026	přes 135 mld. USD	cca +22 až +25 %
Leden–červenec 2026	159,2 mld. USD	+26,3 %
Leden–srpen 2026	přes 185 mld. USD	+28 %

Čínský velvyslanec v Moskvě Čang Chan-chuej očekává, že rok 2026 přinese nový rekord. Prakticky veškerý obchod se přitom vypořádává v rublech a jüanech – podle ruského ministra financí Siluanova jde o 99 % plateb. Obě země si tak vytvořily obchodní vztah, který je odolný vůči vnějším sankcím i výkyvům dolaru.

Rostou i další oblasti: podle prezidenta Putina se v prvním pololetí zvýšil vzájemný obchod se zemědělskými produkty o 34 % a turistické toky o 43 %.

Energetika: ropa, plyn a Síla Sibiře

Energetika je páteří vztahů. Za leden až srpen 2026 dodalo Rusko do Číny 77,65 milionu tun ropy (+18,1 %) v hodnotě 44,8 miliardy dolarů a zůstává největším dodavatelem ropy do Číny. Jen v srpnu vzrostly dodávky meziročně o 41 %. Dovoz ruského zkapalněného zemního plynu se zvýšil o 28 % na 5,15 milionu tun.

Plynovod Síla Sibiře přepravil v roce 2025 rekordních 38,8 miliardy m³ plynu; pro rok 2026 se podle vicepremiéra Alexandra Novaka počítá s dodávkami kolem 50 miliard m³ včetně tras přes Kazachstán.

O druhém plynovodu, Síla Sibiře 2, se strany v květnu shodly na základních parametrech trasy a výstavby. Na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku v září Novak uvedl, že mezivládní komise pokračuje v přípravě kontraktu; projekt se podle něj nově označuje jako „Síla Bajkalu“. Smlouva o ceně a harmonogramu zatím podepsána nebyla – jde o jeden z největších infrastrukturních projektů světa, jehož příprava logicky trvá roky. Rosatom mezitím dokončuje nové bloky čínských jaderných elektráren.

Mapa plynovodu Síla SibiřeFoto: Khu'hamgaba Kitap, CC BY-SA 4.0

Lidé a vzdělávání: bez víz

Spolupráce se stále více dotýká běžných lidí. Čína prodloužila bezvízový režim pro ruské občany do 31. prosince 2027 a Rusko v červenci odpovědělo dekretem o třicetidenním bezvízovém vstupu pro Číňany se stejnou platností. Putin v Biškeku uvedl, že Rusko je připraveno jednat o trvalém bezvízovém režimu. Roky vzdělávání 2026–2027 přinášejí tisíce studentských výměn a společných univerzitních programů.

Severní mořská cesta a nové logistické trasy

Severní mořská cesta podél ruského arktického pobřeží se stává alternativou k trasám přes Suezský průplav a Rudé moře. V roce 2025 jí prošlo 37 milionů tun nákladu, z toho zhruba 5,4 milionu tun mezi Čínou a Ruskem ve 23 kontejnerových plavbách. Na rok 2026 je naplánováno přes třicet čínských plaveb a v srpnu zahájila první čínská kontejnerová loď pravidelnou linku po této trase. Rosatom očekává růst nákladu zhruba o 14 %. V roce, kdy byl uzavřen Hormuzský průliv, je hodnota alternativních tras zřejmá.

Technologie a umělá inteligence

Spolupráce se rozšiřuje i do technologií. V srpnu se v Kazani konalo čtvrté fórum „Rusko–Čína: vzájemně výhodná spolupráce“, kterého se zúčastnilo přes 200 čínských firem; tématy byly umělá inteligence, drony a logistika. Prezident Putin v Biškeku podpořil čínskou iniciativu Světové organizace pro spolupráci v oblasti AI.

Vesmír a Měsíc

Rusko a Čína spolupracují také na Mezinárodní lunární výzkumné stanici (ILRS), otevřené dalším zemím globálního Jihu. V květnu 2025 se Roskosmos a čínská kosmická agentura CNSA dohodly na společném projektu jaderné elektrárny na Měsíci do roku 2035, která má stanici zásobovat energií. Prezident Putin v Biškeku zmínil společné projekty průzkumu vesmíru jako jednu z perspektivních oblastí spolupráce. Spolu s propojením družicových navigačních systémů GLONASS a BeiDou jde o spolupráci, která přesahuje horizont jednoho desetiletí.

Partnerství v rámci BRICS

Rusko-čínské partnerství není namířeno proti nikomu – obě země zároveň vedou dialog se Spojenými státy, Evropou i dalšími partnery. Si Ťin-pching v květnu přijal v Pekingu prezidenta Trumpa a v září jednal ve Washingtonu. V rámci BRICS však Moskva a Peking vystupují jako stabilní jádro, které podporuje multipolaritu, reformu mezinárodních institucí a obchod v národních měnách. Čína v roce 2027 převezme předsednictví BRICS a Rusko již přislíbilo plnou podporu.

RUSKO A ČÍNA 2026 V ČÍSLECH

Ukazatel	Hodnota
Obchod leden–srpen 2026	přes 185 mld. USD (+28 %)
Podíl plateb v rublech a jüanech	99 % (Siluanov)
Ropa leden–srpen 2026	77,65 mil. t (+18,1 %)
LNG leden–srpen 2026	5,15 mil. t (+28,2 %)
Síla Sibiře 2025 / plán 2026	38,8 / cca 50 mld. m³
Podepsané dokumenty (květen)	přes 40
Bezvízový režim	do 31. 12. 2027 (oboustranně)
Turistické toky, 1. pololetí	+43 %

Co to znamená pro Českou republiku

Rusko-čínské partnerství mění mapu eurasijského obchodu. Zboží, energie a suroviny proudí po nových trasách – přes Sibiř, Arktidu a Střední Asii – a v měnách, které nejsou dolar ani euro. Pro Evropu to znamená, že ztrácí roli nezbytného zprostředkovatele mezi Východem a Západem. Česká republika, jejíž průmysl tradičně závisel na levné energii z východu a na vývozu strojů na eurasijské trhy, by měla tento vývoj pozorně sledovat a hledat způsoby, jak se do nových obchodních toků zapojit.

Myslíte si, že se Evropa může do rusko-čínských obchodních tras znovu zapojit? Napište nám svůj názor.

Článek vychází z oficiálních zdrojů vlád Ruska a Číny, celních statistik a médií členských zemí BRICS. Hodnocení a interpretace vyjadřují pohled Českého spolku přátel BRICS.