DEKOLONIZACE AFRIKY V RÁMCI SPOLUPRÁCE S BRICS A ZEMĚMI GLOBÁLNÍHO JIHU

Afrika hledá novou cestu: Od neokolonializmu k multipolaritě

Afrika prožívá historický zlom. Po desetiletích ekonomické závislosti na bývalých koloniálních mocnostech a západních finančních institucích se africké země stále více obracejí k alianci BRICS jako k alternativní cestě rozvoje. Tento proces, označovaný jako "dekolonizace mysli" a ekonomická suverenita, představuje zásadní posun v globální geopolitice 21. století.

Historický kontext: Nedokončená dekolonizace

Ačkoli většina afrických států získala politickou nezávislost v 60. a 70. letech 20. století, ekonomická dekolonizace zůstává nedokončeným projektem. Afrika, která disponuje 20 % světového suchozemského území, 30 % globálních přírodních zdrojů (včetně klíčových minerálů jako lithium, kobalt a zlato) a 17 % světové populace (1,3 miliardy lidí), tvoří pouze 2,8 % světového HDP.

Toto alarmující číslo odhaluje systémové selhání. Afrika nadále čelí problémům nerovnoměrné ekologické výměny – exportuje suroviny za nízké ceny a dováží zpracované produkty za vysoké ceny. Jak poznamenali účastníci diskuse v Johannesburgu v listopadu 2024: "IMF a Světová banka v konečném důsledku Africe selhaly. V roce 2025 bude Afrika domovem nejméně 8 % světových chudých."

Konkrétní kroky afrických vlád k dekolonizaci

1. Aliance sahelských států (AES) – Radikální odklon od Západu

Nejodvážnější dekolonizační projekt představuje Aliance sahelských států (Alliance des États du Sahel), kterou v září 2023 založily Mali, Niger a Burkina Faso.

Klíčové kroky: - Leden 2024: Všechny tři země oznámily vystoupení z ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států), které vnímaly jako nástroj západního vlivu - Červenec 2024: Podepsání smlouvy o konfederaci – vytvoření společného obranného paktu, investiční banky a stabilizačního fondu - 2022-2024: Ukončení vojenských smluv s Francií a vypovězení francouzských velvyslanců - 2024: Odstoupení od Skupiny G5 Sahel, která byla závislá na západním financování - Srpen 2024: USA předaly svou poslední vojenskou základnu v Nigeru - Leden 2024: Rusko vyslalo do Burkiny Faso přibližně 100 členů Afrika Corps (nástupce Wagnerovy skupiny)

Jak prohlásil kapitán Ibrahim Traoré, lídr Burkiny Faso: "AES disponuje obrovským přírodním potenciálem, který, pokud bude řádně využit, zaručí lepší budoucnost pro lidi Nigeru, Mali a Burkiny Faso."

Amadou Gambi z Mali na mezinárodním fóru v Johannesburgu zdůraznil: "Odvážní mladí vojáci přivádějí Mali k sobě samému" v rámci Aliance sahelských států, přičemž navázal na slavnou říši Mali ze 13. století.

2. Egypt – Ekonomické motivace a technologické ambice

Egypt, který se stal členem BRICS v lednu 2024, hledá v alianci především ekonomické řešení pro svou závažnou hospodářskou krizi.

Konkrétní kroky: - Členství v Nové rozvojové bance (NDB) od prosince 2021 - Otevření několika technologických projektů prostřednictvím NDB - Snaha získat přístup k novým technologiím v rámci BRICS - Egypt se stal "oknem" BRICS do Blízkého východu a severní Afriky - Přesto zůstává závislý na IMF – v roce 2024 získal záchranný balíček 8 miliard dolarů

3. Etiopie – Pan-africký hlas v BRICS

Etiopie přinesla do BRICS v lednu 2024 bohatou historii podpory osvobozeneckých hnutí.

Historický význam: - Nelson Mandela podstoupil vojenský výcvik v Etiopii - V roce 1963 se Addis Abeba stala symbolickou hlavou nezávislé Afriky jako sídlo Organizace africké jednoty (OAU) - Etiopie není členem WTO a hledá alternativní cestu rozvoje - Infrastrukturní spolupráce se Spojenými arabskými emiráty - Září 2024: Čína povýšila vztahy s Etiopií na "strategické partnerství za všech okolností"

Ekonomická realita: Přes členství v BRICS čelí Etiopie závažným problémům – 27 % z její populace 126 milionů žije pod hranicí chudoby. V roce 2024 obdržela rozšířenou úvěrovou facilitu 3,4 miliardy dolarů od IMF.

4. Jihoafrická republika – Průkopník africké účasti v BRICS

JAR je zakládajícím africkým členem BRICS (vstoupila v roce 2011) a hraje klíčovou roli jako most mezi Afrikou a BRICS.

Hlavní aktivity: - Hostitel summitu BRICS v Johannesburgu 2023, kde bylo schváleno rozšíření - Podpora Agendy Africké unie 2063 - Prosazování africké kontinentální zóny volného obchodu - Aktivní diplomacie – předsedkyně výboru pro mezinárodní vztahy ANC Nomvula Mokonyane je silnou zastánkyní multipolarity

5. Nigérie – Partnerská země se zájmem o plné členství

Nigérie získala partnerský status v BRICS v lednu 2025 po summitu v Kazani.

Tři hlavní motivace: - Přirozeně patří mezi přední rozvíjející se ekonomiky světa - Snaha posílit ekonomické vazby s členy BRICS - Ztratila pozici největší ekonomiky Afriky a hledá nové partnery

6. Uganda – Nový partnerský stát

Uganda se stala partnerským státem BRICS v lednu 2025.

Strategický význam: - Reprezentuje východní Afriku v rámci BRICS - Součást širší geografické reprezentace kontinentu - Účast na vytváření nové finanční architektury

7. Alžírsko – Pozorovatelský partner

Alžírsko má status pozorovatelského partnera BRICS.

Pozice: - Představuje severní Afriku - Významný producent ropy a zemního plynu - Strategická pozice mezi Afrikou a Středním východem

Seznam zemí se zájmem o spolupráci s BRICS

Plní členové BRICS z Afriky (3):

• Jižní Afrika – zakládající člen (od 2011)
• Egypt – člen od ledna 2024
• Etiopie – člen od ledna 2024

Partnerské země z Afriky (2):

• Nigérie – partner od ledna 2025
• Uganda – partner od ledna 2025

Pozorovatelský partner (1):

• Alžírsko – pozorovatelský partner

Země, které projevily zájem o členství v BRICS:

Východní Afrika: - Keňa – prezident William Ruto veřejně vyjádřil zájem - Tanzania

Západní Afrika: - Senegal – účastnili se květnových debat 2024 - Ghana - Mali – člen Aliance sahelských států - Niger – člen Aliance sahelských států - Burkina Faso – člen Aliance sahelských států

Střední Afrika: - Demokratická republika Kongo (DRK) – podala formální žádost - Gabun - Komorské ostrovy

Jižní Afrika: - Zimbabwe – podalo formální žádost o vstup - Angola – zaslala žádost o vstup - Botswana - Zambie

Severní Afrika: - Maroko

Celkové statistiky:

• Více než 40 zemí již projevilo zájem o připojení k BRICS
• 22 zemí formálně požádalo o přijetí
• Největší zájem je z Afriky a Asie, které tvoří hlavní část "Globálního Jihu"

Institucionální nástroje dekolonizace

Nová rozvojová banka (NDB)

NDB představuje klíčovou alternativu k IMF a Světové bance.

Dosažené výsledky: - Do roku 2024 schválila více než 96 projektů v hodnotě přes 32 miliard dolarů - Celková výše fondů dosáhla v roce 2024 200 miliard dolarů - Pro Afriku poskytla přibližně 5-7 miliard dolarů (2008-2025)

Výhody NDB: - Méně přísné podmínky bez západních strukturálních úprav - Financování v místních měnách – snížení měnového rizika - Rovná hlasovací práva – žádná dominance jedné země - Zaměření na infrastrukturu a rozvojové projekty - Rychlejší rozhodování s méně byrokracie

Africké členské země NDB: - Egypt (od prosince 2021) - Jižní Afrika (zakládající člen) - Bangladéš, SAE a Uruguay (od 2021)

BRICS Pay – Dedolarizace v praxi

BRICS rozvíjí alternativní platební systémy k SWIFT: - Podpora obchodování v místních měnách - Téměř 50 % obchodu v rámci BRICS již probíhá v lokálních měnách - Snížení závislosti na americkém dolaru - Ochrana před západními sankcemi

Spolupráce v oblasti surovin a přidané hodnoty

Afrika se snaží přejít od exportu surovin k jejich zpracování: - 203 typů drahých kamenů se těží v Africe - Afrika ovládá 74 % světové produkce kobaltu (DRK) - 67 % světové produkce platiny (JAR) - 75 % světových rezerv fosfátů (Maroko)

Cíl: Investice s přidanou hodnotou místo exportu surovin za nízké ceny.

Výzvy africké dekolonizace v rámci BRICS

Přetrvávající závislost na Západu

Navzdory členství v BRICS: - Egypt závisí na 8miliardové záchraně od IMF - Etiopie potřebovala 3,4 miliardy dolarů od IMF - Odklon od dolarové závislosti zůstává vzdáleným cílem

Vnitřní rivalita v BRICS

• Teritoriální spory mezi Indií a Čínou
• Napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem
• Domácí nestabilita v Brazílii a JAR
• Čínská ekonomická dominance vyvolává obavy z nových dluhových pastí

Bezpečnostní hrozby

• Pokračující džihádistické povstání v Sahelu
• Více než 8 000 lidí bylo zabito v Burkině Faso v roce 2023
• Přibližně polovina území Burkiny Faso je mimo kontrolu vlády
• Přes 2 miliony vnitřně vysídlených osob

Riziko nahrazení jedné závislosti druhou

Kritici varují, že: - Čínské investice v Africe jsou často doprovázeny korupcí - Může vzniknout nová forma závislosti na Pekingu nebo Moskvě - BRICS dosud nezměnily globální dělbu práce - Afrika stále exportuje suroviny, zisky putují jinam

Hlasy z Afriky: Perspektivy dekolonizace

Dr. Andre Thomashausen (jihoafrický právní expert):

"Afrika, s 20 % povrchu Země a 30 % globálních přírodních zdrojů, tvoří pouze 2,8 % světového HDP. Závěr je nevyhnutelný: IMF a Světová banka v konečném důsledku Africe selhaly."

Bassolma Bazie (ministr státu Burkiny Faso, OSN 2023):

"Vzít náš osud do vlastních rukou" – toto je ústřední myšlenka Aliance sahelských států, která představuje protiváhu koloniálních a westfálských nátlaků.

Sikelela Mgalagala (jihoafrický analytik):

"Nový plán by měla vytvořit Afrika sama, s využitím například čínské Iniciativy pásu a cesty k získání výhod a BRICS jako hlavního nástroje."

Kungu Al-Mahadi Adam (ugandský novinář):

"Ve stále více multipolárním světě se africké národy musí chopit tohoto okamžiku, aby vytyčily svůj vlastní kurz."

Consensus afrických účastníků

Na mezinárodním fóru v Johannesburgu v listopadu 2024 vznikl konsensus všech afrických účastníků: - Afrika nyní především potřebuje politickou vůli k boji proti infrastrukturním problémům - Deficit lidského kapitálu a institucionální deficit musí být řešen - Instituce musí být reformovány paralelně s procesem boje proti kulturní (re)kolonizaci - Klíčová výzva pro Afriku je "Dekolonizace mysli", jak zdůraznili jihoafričtí učenci

"Dekolonizace mysli" – Kulturní rozměr

Jak zdůraznilo několik jihoafrických učenců na konferenci v roce 2024: - Ten, kdo ovládá narativ, ovládá budoucnost – i minulost - Afrika musí přehodnotit své dějiny bez koloniálního pohledu - Potřeba obnovit důvěru v africké znalostní systémy - Vzdělávací systémy stále odrážejí koloniální struktury

Historická inspirace: Manden Charter (1235)

Griotští básníci Mali po bitvě u Kriny vyhlásili Manden Charter (Kurukan Fuga): - Článek 5: "Každý má právo na život a zachování fyzické integrity" - Podpora vzdělávání pro všechny - Kolektivní odpovědnost - Humánní zacházení od šlechticů po pastevce

Tato charta byla o 611 let napřed před Magna Cartou v principech lidských práv.

BRICS jako alternativa: Příležitosti pro Afriku

1. Ekonomická diverzifikace

• Přístup k novým trhům a investicím mimo Západ
• Možnost importu potravin (pšenice, kukuřice) přímo z Brazílie za cenově dostupné ceny
• Obchod v místních měnách snižuje životní náklady

2. Technologický transfer

• Přístup k čínským, indickým a ruským technologiím
• Projekty v oblasti digitální ekonomiky
• Podpora vědy a inovací

3. Infrastrukturní rozvoj

• Čína od roku 2010 financovala třetinu africké energetické sítě a infrastruktury
• Výstavba silnic, přehrad, elektráren
• Logistické koridory propojující africké státy

4. Politická podpora

• Podpora Agendy Africké unie 2063
• Prosazování reformy Rady bezpečnosti OSN
• Afrika získává 3 plné členy + 2 partnery v BRICS
• Posílení hlasu Afriky v globálním vládnutí

5. Bezpečnostní spolupráce

• Podpora AU v mírových procesech (Jižní Súdán)
• Spolupráce SADC v boji proti bezpečnostním hrozbám (SAR, Mosambik)
• Důraz na africká řešení afrických problémů

Kritická perspektiva: Rizika a výzvy

Cynthia McKinney (bývalá americká kongresmankaželstvímka):

"Afrika se nyní může chystat k afirmaci sebe sama. Ale nikdo by se neměl nechat oklamat: to, co se stalo Kaddáfímu, bylo jen ukázkou toho, jak daleko jsou obvyklí podezřelí ochotni zajít, aby zabránili africké samostatnosti."

Patrick Bond (jihoafrický ekonom):

"BRICS nezměnily globální dělbu práce ani nereformovaly multilaterální instituce jako IMF, Světovou banku nebo WTO. Šel bych tak daleko, že bych řekl, že BRICS tyto problémy umocnily. Nepůsobily jako alternativa k západnímu imperialismu. Místo toho jsou subimperiálním spojencem Západu, pokud jde o rabování afrického kontinentu."

Výzvy v Sahelu:

• Území pod kontrolou džihádistů v Burkině Faso
• Ekonomické sankce zhoršily situaci v Nigeru
• Riziko šíření ozbrojených skupin na jih (Ghana, Togo, Benin, Pobřeží slonoviny)
• Více než 1 800 útoků v prvních šesti měsících roku 2023
• Téměř 4 600 úmrtí s katastrofálními humanitárními důsledky

Summit BRICS v Kazani (říjen 2024) a Rio de Janeiro (červenec 2025)

Kazaň 2024: Historické rozšíření

• BRICS fakticky expandovalo z 9 členů přidáním 13 partnerských zemí
• Dosáhlo 22 národů (Saúdská Arábie zůstává na rozcestí)
• BRICS+ nyní výrazně překonává vliv G20

Rio 2025: Brazilské předsednictví

Prioritní agendy pro summit (6.-7. července 2025): 1. Spolupráce v oblasti globálního zdraví 2. Obchod, investice a finanční spolupráce 3. Spolupráce v reakci na změnu klimatu 4. Správa umělé inteligence 5. Reforma globálního bezpečnostního systému 6. Institucionální rozvoj BRICS

Hlavní témata: - Vypořádání v místních měnách - Reforma globálního vládnutí - Snižování chudoby - Správa AI

Důležitá poznámka: Ani čínský vůdce Xi Jinping, ani ruský prezident Putin se nezúčastnili summitu osobně, což ukazuje na vnitřní napětí v bloku.

Geopolitický kontext: Trumpova administrativa a BRICS

Donald Trump opakovaně prohlásil, že "BRICS je mrtvé" (únor 2025) a opakovaně hrozil členům BRICS 100% cly, pokud budou podrývat dolar.

Africká reakce: - Trumpův konfrontační postoj vůči BRICS zdůrazňuje rizika přílišné závislosti na USA - Afrika vidí v BRICS pojistku proti americké hegemonii - Diversifikace partnerů jako nutná strategie

Budoucí výhled: Příští dekáda

Optimistický scénář:

• Ekonomická transformace
• NDB navýší kapitál a rozšíří působnost
• Více afrických zemí se stane členy BRICS
• Skutečný technologický transfer a industrializace
• Politické posílení
• Afrika získá permanentní místa v Radě bezpečnosti OSN
• Hlasovací práva v IMF a Světové bance budou přerozdělena
• Africká unie získá větší mezinárodní legitimitu
• Bezpečnostní stabilizace
• Aliance sahelských států získá kontrolu nad územím
• Africká řešení afrických konfliktů získají podporu
• Teroristické skupiny budou marginalizovány

Realistický scénář:

• Postupná evoluce
• Afrika zůstane ekonomicky provázána jak se Západem, tak s BRICS
• Některé země se vydají cestou dedolarizace, jiné zůstanou v systému Bretton Woods
• NDB bude doplňovat, nikoli nahrazovat západní instituce
• Geopolitická fragmentace
• BRICS+ čelí vnitřním rozporům
• Afrika musí navigovat mezi konkurenčními velmocemi
• Regionální organizace jako ECOWAS a AU zůstanou klíčové
• Selektivní dekolonizace
• Některé sektory (finance, technologie) se diverzifikují
• Jiné (suroviny, obchod) zůstanou pod západním vlivem
• "Dekolonizace mysli" bude dlouhodobý proces generací

Závěr: Nedokončená cesta k ekonomické suverenitě

Dekolonizace Afriky v rámci spolupráce s BRICS představuje nejambicióznější pokus o přepsání globálního hospodářského řádu od konce studené války. Afrika, s více než miliardou obyvatel a nevyčerpatelnými přírodními zdroji, už není ochotna přijímat roli pouhého dodavatele surovin pro globální průmysl.

Klíčová zjištění:

• BRICS nabízí alternativu, nikoli zázračné řešení – Africké země musí přistupovat k BRICS jako k partnerovi, nikoli zachránci
• Ekonomická dekolonizace vyžaduje strukturální změny – Spravedlivější obchodní podmínky, technologický transfer a respektování africké suverenity
• "Dekolonizace mysli" je stejně důležitá – Bez kulturní a vzdělávací transformace zůstane ekonomická nezávislost iluzorní
• Čas multipolarityvého světa nadešel – Západní dominance je zpochybňována, Afrika má historickou příležitost využít tento moment
• Výzvy zůstávají obrovské – Bezpečnostní hrozby, ekonomická zranitelnost a riziko nahrazení jedné závislosti druhou

Jak prohlásili účastníci konference v Johannesburgu: "Afrika musí investovat do institucionalizované spolupráce. To by mohlo být inspirací pro Afriku."

Skutečná dekolonizace bude vyžadovat nejen ekonomickou diverzifikaci, ale především politickou vůli, institucionální reformy a strategickou moudrost při navigaci v multipolárním světě 21. století.

BRICS představuje nástroj, ale úspěch závisí na tom, jak jej Afrika využije. Cesta k pravé ekonomické suverenitě teprve začíná.