Deklarace z Rio de Janeira: Posílení globální spolupráce Jihu pro  udržitelnější správu věcí veřejných

XVII. summit BRICS v Rio de Janeiru zaznamenal historický milník v rozvoji aliance - nejen přijetím Indonésie jako plnohodnotného člena, ale také rozšířením skupiny o 11 nových partnerských zemí. Deklarace z Rio de Janeira, přijatá 6. července 2025, představuje ambiciózní vizi pro budoucnost globálního jihu.

Úvod: Nová éra BRICS+

Sedmnáctý summit BRICS, který se konal 6.-7. července 2025 v brazilském Rio de Janeiru, vstoupil do dějin jako událost, která definitivně potvrdila transformaci původního bloku pěti zemí v globální platformu zastupující zájmy rozvojového světa. Pod mottem "Posílení globální spolupráce Jihu pro inkluzivnější a udržitelnější správu věcí veřejných" summit nejen rozšířil členskou základnu, ale také představil konkrétní iniciativy pro řešení nejnaléhavějších globálních výzev.

1. Institucionální rozšíření a nová struktura BRICS+

Nové členství a partnerství

Klíčové rozhodnutí summitu:

• Plné členství pro Indonésii - první země ASEAN, která se stala řádným členem BRICS
• 11 nových partnerských zemí: Bělorusko, Bolívie, Kazachstán, Kuba, Nigérie, Malajsie, Thajsko, Vietnam, Uganda a Uzbekistán

Toto rozšíření znamená, že BRICS+ nyní reprezentuje více než 51% světové populace a přibližně 40% globálního HDP. Geograficky pokrývá všechny kontinenty a zahrnuje klíčové ekonomiky z Asie, Afriky, Latinské Ameriky a východní Evropy.

Nový model partnerství

Deklarace zavádí formalizovanou strukturu partnerských zemí, která umožňuje postupnou integraci bez nutnosti okamžitého plného členství. Tento přístup odráží pragmatické uznání různých úrovní připravenosti na hlubší spolupráci.

2. Tři pilíře spolupráce BRICS+

Politický a bezpečnostní pilíř

Reforma globální správy:

• Podpora "spravedlivějšího, rovnoprávnějšího a reprezentativnějšího" multilaterálního systému
• Zdůraznění principu nedělitelné bezpečnosti mezi všemi zeměmi
• Výzva k politicko-diplomatickému řešení konfliktů namísto vojenských prostředků

Postoj k současným krizím: Deklarace vyjadřuje znepokojení nad rostoucími vojenskými výdaji na úkor rozvojového financování a prosazuje multilaterální přístup respektující rozmanitost národních názorů.

Ekonomický a finanční pilíř

Posílení finančních institucí BRICS:

Nová rozvojová banka (NDB):

• Pokračující rozšiřování členství pod vedením prezidentky Dilmy Rousseffové
• Zaměření na financování udržitelného rozvoje a infrastruktury
• Do současnosti schválila více než 32 miliard USD na 96 projektů

Nové finanční iniciativy:

• BRICS Multilaterální záruky (BMG) - nový nástroj pro snížení investičních rizik
• Nová investiční platforma (NIP) - diskuse o vytvoření alternativních investičních mechanismů
• Platební iniciativa BRICS - rozvoj interoperability platebních systémů

Směřování k de-dolarizaci: Deklarace podporuje používání národních měn v mezinárodních transakcích, ačkoli se vyhýbá radikálním krokům směrem k úplné de-dolarizaci.

Kulturní a mezilidský pilíř

Občanská diplomacie:

• Posílení role Občanské rady BRICS, Obchodní rady a Aliance žen v podnikání
• Zdůraznění důležitosti dialogu mezi vládami a občanskou společností
• Podpora výměnných programů a kulturní spolupráce

3. Klíčové tematické iniciativy

Klimatické financování

Rámcové prohlášení o klimatickém financování:

• Uznání klimatického financování jako nedílné součásti rozvojového financování
• Podpora přístupu k zvýhodněným úvěrům a bezpodmínečným grantům
• Důraz na financování adaptace namísto pouze dekarbonizace
• Výzva k ročnímu klimatickému financování ve výši 1,3 bilionu USD do roku 2035

Pozice BRICS+ v klimatických jednáních: Skupina se profiluje jako "stavitel mostů" v mezinárodních klimatických jednáních, přičemž Brazílie se připravuje na hostování COP30 v listopadu 2025.

Globální správa umělé inteligence

Prohlášení o AI:

• Zdůraznění potřeby inkluzivní mezinárodní spolupráce v oblasti AI
• Respektování národních regulačních rámců a suverenity
• Podpora odpovědného vývoje a využití AI technologií
• Výzva k budování kapacit pro rozvojové země

Technologická suverenita: BRICS+ prosazuje model, který umožňuje zemím rozvojového světa participovat na technologickém pokroku, aniž by byly zcela závislé na západních platformách.

Eliminace sociálně podmíněných nemocí

BRICS Partnerství: Nová iniciativa zaměřená na boj proti nemocem, které neúměrně postihují chudší populace, odráží závazek aliance k sociální spravedlnosti ve zdravotnictví.

4. Ekonomický dopad a perspektivy

Obchodní potenciál

Nové možnosti:

• Intra-BRICS obchod představuje významný růstový potenciál
• Diverzifikace obchodních partnerství mimo tradiční západní trhy
• Rozvoj regionálních hodnotových řetězců

Konkrétní příklady:

• Malajsie může rozšířit vývoz palmového oleje a elektroniky do Indie a Brazílie
• Vietnam získává přístup k novým trhům pro svoje produkty
• Africké země mohou těžit z technologických transferů

Finanční integrace

Platební systémy:

• BRICS Pay jako alternativa k SWIFT systému
• Postupný rozvoj obchodu v národních měnách
• Snížení závislosti na dolarových transakcích

Investiční příležitosti:

• NDB plánuje výrazné navýšení půjček (například 1 miliarda USD pro Bangladéš v roce 2025)
• Nové záruční mechanismy pro snížení investičních rizik
• Podpora soukromého sektoru a startupů

5. Geopolitické souvislosti a výzvy

Vztah k západním institucím

Komplementární přístup: Deklarace nezaujímá konfrontační postoj vůči existujícím mezinárodním institucím, ale volá po jejich reformě:

• Podpora WTO jako základu multilaterálního obchodního systému
• Výzvy k reformě MMF a Světové banky
• Uznání G20 jako klíčové platformy pro dialog

Vnitřní výzvy

Rozmanitost zájmů:

• Rozdílné energetické priority (Rusko vs. ostatní členové)
• Různé úrovně ekonomického rozvoje
• Odlišné geopolitické orientace některých členů

Institucionální adaptace: Deklarace uznává potřebu úpravy pracovních metod vzhledem k rostoucímu počtu členů a rozšiřujícímu se tematickému záběru.

6. Praktické dopady pro jednotlivé oblasti

Technologie a digitalizace

Digitální infrastruktura:

• Společné investice do datových center a AI infrastruktury
• Rozvoj alternativních technologických platforem
• Podpora startupů a technologických firem

Vzdělávání a výzkum

Vědecká spolupráce:

• Sdílené výzkumné programy
• Výměny studentů a akademiků
• Transfer znalostí a best practices

Energetika

Obnovitelné zdroje:

• Společné projekty v oblasti čisté energie
• Transfer technologií
• Financování prostřednictvím NDB

7. Budoucí perspektivy

Předsednictví Indie v roce 2026

Deklarace potvrzuje, že Indie převezme předsednictví BRICS v roce 2026 a bude hostit XVIII. summit. To signalizuje kontinuitu v rozvojových prioritách aliance.

Dlouhodobé cíle

Vize 2030:

• Konsolidace BRICS+ jako skutečné alternativy k západním institucím
• Vytvoření funkčních regionálních hodnotových řetězců
• Dosažení větší ekonomické autonomie členských zemí

Závěr: Nová kapitola globální multipolarity

Deklarace z Rio de Janeira představuje více než pouhé diplomatické prohlášení - je to strategická mapa cesty směrem k novému globálnímu řádu, kde rozvojové země hrají aktivní roli při formování mezinárodních pravidel.

Klíčové poselství summitu:

• BRICS+ se transformuje z diskusního fóra na operativní platformu
• Důraz na praktické řešení namísto pouze politických deklarací
• Respekt k rozmanitosti při zachování společných cílů

Úspěch této vize bude záviset na schopnosti členských zemí překonat vnitřní rozpory a realizovat ambiciózní plány v praktické rovině. Rio de Janeiro tak může vstoupit do historie jako místo, kde byl položen základ pro nový multipolarní světový řád 21. století.

kolektiv CSPBRICS