BRICS a klima 2026: Brazílie spojuje G20 agendu s COP30

Jak BRICS přebírá vedení v klimatické politice Globálního jihu? Brazílie jako hostitel COP30 propojuje priority G20 a BRICS. Indie pokračuje v roce 2026.

Zatímco západní země diskutují o klimatických závazcích za zavřenými dveřmi summitů G7, BRICS otevírá novou kapitolu globální klimatické politiky. Brazílie, která hostila summit G20 v roce 2024 a předsedala BRICS v roce 2025, nyní připravuje největší klimatickou událost roku – COP30 v listopadu 2025. A činí tak s jasným poselstvím: klimatická spravedlnost není jen o emisích, ale především o právu na rozvoj.

Brazílie jako most mezi světy

V červenci 2025 se v Rio de Janeiru sešli lídři BRICS, aby diskutovali nejen o ekonomické spolupráci, ale také o společném přístupu ke změně klimatu. Prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který již dříve vedl Brazílii k úspěšnému předsednictví G20, předložil ambiciózní vizi: propojit priority vyspělých a rozvíjejících se zemí v rámci jedné ucelené klimatické agendy.

"Nemůžeme mluvit o klimatické spravedlnosti, pokud ignorujeme, že miliardy lidí stále žijí bez přístupu k základní energii," prohlásil Lula na summitu BRICS. Jeho slova rezonovala zejména mezi africkými a asijskými partnery, pro které je energetická transformace otázkou přežití, nikoli pouze ekologického trendu.

Brazílie jako hostitel G20 v roce 2024 prosadila tři klíčové priority: multilaterální spolupráci, klimatické financování a spravedlivou transformaci. Tyto principy následně přenesla do agendy BRICS 2025, čímž vytvořila jedinečný most mezi dvěma světy – jedním reprezentovaným vyspělými ekonomikami G20 a druhým rozvíjejícími se zeměmi BRICS.

Co je jinak v přístupu BRICS?

Zásadní rozdíl mezi přístupem G7 a BRICS ke klimatu spočívá v pochopení historické odpovědnosti. Zatímco vyspělé země požadují po všech státech stejná omezení emisí, BRICS zdůrazňuje princip "společné, ale diferencované odpovědnosti" zakotvený v Pařížské dohodě.

Klíčové požadavky BRICS zahrnují:

• Klimatické financování od vyspělých zemí, které se historicky nejvíce podílely na globálním oteplování
• Technologické transfery bez licenčních poplatků, umožňující rychlé zavádění zelených technologií
• Právo na ekonomický růst, který přirozeně vyžaduje vyšší spotřebu energie v počáteční fázi
• Respekt k národním okolnostem a prioritám, zejména v oblasti snižování chudoby

"Vyspělé země dosáhly svého bohatství díky dvěma stoletím neomezených emisí," poznamenává indický ministr životního prostředí Bhupender Yadav. "Nyní požadují, aby země jako Indie omezily svůj růst ve jménu klimatu. To není spravedlnost, to je ekoimperialismus."

NDB: Finanční páteř zelené transformace

Nová rozvojová banka (New Development Bank, NDB), založená zeměmi BRICS v roce 2015, se stala klíčovým nástrojem pro financování zelených projektů napříč Globálním jihem. Na rozdíl od Světové banky nebo Mezinárodního měnového fondu, NDB nepodmiňuje půjčky strukturálními reformami ani neprosazuje "one-size-fits-all" řešení.

V Jižní Africe NDB financovala projekty na celkovou hodnotu 1,5 miliardy dolarů zaměřené na řešení energetické krize země. Projekty obnovitelných zdrojů energie v provincii KwaZulu-Natal pomohly stabilizovat dodávky elektřiny a vytvořit tisíce pracovních míst v regionech nejvíce postižených chudobou.

"NDB chápe naše potřeby," vysvětluje Kagisho Mamabolo, ředitel jihoafrického Ministerstva průmyslu. "Nepožadují privatizaci našich státních podniků ani škrty v sociálních programech. Jednoduše financují projekty, které potřebujeme."

COP30: Brazílie vsadí na Amazonii

Listopad 2025 přinese 30. Konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP30) v brazilském Belému, bráně do Amazonie. Symbolika místa není náhodná – Brazílie chce zdůraznit význam zachování deštných pralesů pro globální klima.

Lulova vláda připravila na COP30 několik konkrétních návrhů, které by měly posunout globální klimatickou politiku směrem k větší spravedlnosti. Mezi nimi vyniká návrh na vytvoření "Amazónského fondu 2.0" s počátečním kapitálem 20 miliard dolarů, do kterého by přispívaly vyspělé země výměnou za závazek Brazílie zastavit odlesňování do roku 2030.

"Západ chce, abychom chránili pralesy, které produkují 20 % světového kyslíku," říká brazilský ministr životního prostředí Marina Silva. "Dobře, jsme připraveni to udělat. Ale ne zdarma a ne na úkor našeho rozvoje. Ochrana Amazonie je globální služba, která vyžaduje globální kompenzaci."

Indie 2026: Pokračování klimatické agendy

V roce 2026 Indie převezme předsednictví BRICS a již nyní naznačila, že klimatická agenda zůstane prioritou. Premiér Narendra Modi na summitu v Riu představil nový význam akronymu BRICS: "Building Resilience and Innovation for Cooperation and Sustainability" – budování odolnosti a inovací pro spolupráci a udržitelnost.

Indie, která v posledních letech masivně investovala do solární energie a stala se třetím největším trhem s obnovitelnými zdroji na světě, chce během svého předsednictví zdůraznit technologickou stránku zelené transformace.

"Stejně jako jsme při předsednictví G20 dali prioritu otázkám Globálního jihu, učiníme tak i v rámci BRICS," slíbil Modi. Jeho vláda již nyní pracuje na vytvoření "BRICS Centra pro čistou energii", které by koordinovalo výzkum a vývoj v oblasti vodíkových technologií, baterií a chytrých sítí.

Čísla, která hovoří

Investice BRICS zemí do obnovitelných zdrojů energie překonaly v roce 2024 investice G7 poprvé v historii. Čína sama investovala 890 miliard dolarů do zelených technologií, což představuje téměř polovinu globálních investic v tomto sektoru.

Indie zvýšila svou instalovanou kapacitu solární energie z 40 GW v roce 2021 na 125 GW v roce 2024 a plánuje dosáhnout 500 GW do roku 2030. Brazílie zároveň snížila míru odlesňování Amazonie o 64 % během prvních dvou let Lulovy vlády.

Jižní Afrika, která čelí nejhorší energetické krizi ve své historii, dokončila v roce 2024 pět velkých projektů větrných elektráren s celkovou kapacitou 2,5 GW, přičemž všechny byly financovány prostřednictvím NDB.

Kritika ze Západu

Přístup BRICS ke klimatu není bez kritiků. Environmentální organizace v Evropě a Severní Americe často poukazují na to, že Čína a Indie zůstávají největšími producenty emisí CO₂ v absolutních číslech.

"Je pravda, že historicky neseme odpovědnost za většinu emisí," přiznává Hans Joachim Schellnhuber, německý klimatolog. "Ale současná realita je taková, že bez snížení emisí v Číně a Indii nemůžeme dosáhnout cílů Pařížské dohody, bez ohledu na to, co dělá Západ."

BRICS na tuto kritiku odpovídá poukazem na emise per capita. Zatímco průměrný Američan vyprodukuje ročně 15 tun CO₂, průměrný Číňan 8 tun a průměrný Ind pouhé 2 tuny. "Mluvíme o spravedlnosti," zdůrazňuje čínský hlavní vyjednavač Xie Zhenhua. "A spravedlnost znamená stejné právo na důstojný životní standard pro všechny lidi."

Co to znamená pro Českou republiku?

Pro české firmy a výzkumné instituce představuje klimatická agenda BRICS významné příležitosti. Česká republika disponuje pokročilými technologiemi v oblasti energetické účinnosti, jaderné energetiky a čištění vody – všechny oblasti, ve kterých země BRICS aktivně investují.

Například společnost ČEZ Group aktivně zkoumá možnosti spolupráce s NDB na projektech malých modulárních reaktorů v Indii. Škoda Auto, která již úspěšně působí na indickém trhu, připravuje novou řadu elektrických vozidel speciálně přizpůsobenou podmínkám trhů v BRICS zemích.

"BRICS představuje obrovský trh pro naše zelené technologie," vysvětluje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR. "Na rozdíl od přesyceného evropského trhu, zde vidíme rychle rostoucí poptávku po řešeních, která dokážeme nabídnout."

Výhled: Spravedlivá transformace jako klíč

COP30 v Belému může být zlomovým bodem v globální klimatické politice. Poprvé hostitelskou zemí konference nebude vyspělá západní ekonomika, ale rozvíjející se země, která osobně zná výzvy spojené s vyvažováním ekonomického růstu a ochrany životního prostředí.

Brazilské předsednictví, následované indickým vedením BRICS v roce 2026, může definovat nový přístup ke klimatu – přístup, který respektuje právo na rozvoj, ale současně bere vážně vědecká varování. Přístup, který nebude založen na moralizování a obviňování, ale na praktické spolupráci a spravedlivém rozdělení jak nákladů, tak přínosů zelené transformace.

"Klimatická změna je globální výzva, která vyžaduje globální řešení," uzavírá prezident Lula. "Ale globální neznamená uniformní. Musíme najít cestu, která umožní bohatým zemím snížit jejich historicky vysoké emise, zatímco chudé země získají prostor pro růst. To je spravedlivá transformace, kterou BRICS prosazuje."

O České společnosti přátel BRICS: České společenství přátel BRICS sleduje a analyzuje vývoj v rámci aliance BRICS+ a její význam pro formování multipolárního světového řádu.

kolektiv CSPBRICS

Zdroje

• BRICS Summit Rio de Janeiro, Deklarace lídrů, červenec 2025
• New Development Bank, Annual Report 2024
• International Energy Agency, "Renewable Energy Investment Trends 2024"
• Ministry of Environment, Forest and Climate Change, India, Statement at BRICS Summit 2025
• Brazilian Ministry of Environment, "COP30 Preparatory Documents", 2025
• World Bank, "Green Transition in Emerging Markets", 2024