BRICS

PROJEKT BRICS

BRICS je mezivládní organizace složená z deseti zemí—Brazílie, Ruska, Indie, Číny, Jihoafrické republiky, Egypta, Etiopie, Indonésie, Íránu a Spojených arabských emirátů. Je považována za protiváhu a alternativu k bloku G7, který sdružuje největší světové ekonomiky, a dohromady BRICS představuje téměř polovinu světové populace. Termín "BRIC" byl původně vytvořen za účelem upozornění na investiční příležitosti. Tato multipolární skupina se následně rozvinula diplomaticky, geopoliticky i geoekonomicky, přičemž vlády členských států se od prvního summitu v Rusku v roce 2009 pravidelně setkávají na formálních summitech a koordinují multilaterální politiku. Prvotními členy byly Brazílie, Rusko, Indie a Čína.

Vztahy mezi členy BRICS jsou vedeny především na základě nezasahování, rovnosti a vzájemného prospěchu. V dubnu 2010 se druhého summitu BRIC poprvé jako host zúčastnila Jihoafrická republika, která byla téhož roku přijata za člena a organizace byla oficiálně přejmenována na BRICS. Třetí summit v roce 2011 byl prvním, kde byli přítomni všichni tehdejší členové jako plnoprávní členové.

Írán, Egypt, Etiopie a Spojené arabské emiráty se poprvé zúčastnily summitu jako členské státy na summitu v Rusku v roce 2024. Indonésie se oficiálně připojila začátkem roku 2025 jako první členský stát z jihovýchodní Asie. Akronym BRICS+ se neformálně používá pro označení rozšířeného členství.

Někteří na Západě považují instituce BRICS za alternativu k institucím vedeným státy G7, které patří mezi největší světové ekonomiky. Jiní označují skupinu za nesourodé spojení států zaměřené na rostoucí proti-západní a proti-americké cíle. BRICS společně realizuje konkurenční iniciativy jako jsou Nová rozvojová banka, Rezervní dohoda BRICS, BRICS pay, Společná statistická publikace BRICS a rezervní měna v koši BRICS.

HISTORIE BRICS

Článek na stránce infobrics.org s názvem "History of BRICS" popisuje vznik a vývoj uskupení BRICS, které dnes zahrnuje deset zemí: Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku, Egypt, Etiopii, Indonésii, Írán a Spojené arabské emiráty. Původní akronym BRIC vznikl v roce 2001, kdy britský ekonom Jim O'Neill z investiční banky Goldman Sachs označil čtyři rychle rostoucí rozvíjející se ekonomiky – Brazílii, Rusko, Indii a Čínu – jako perspektivní hráče světové ekonomiky. V roce 2009 se tyto země poprvé setkaly na summitu v Rusku, kde vytvořily neformální diplomatickou skupinu pro koordinaci multilaterálních politik.

V dubnu 2010 se k BRIC připojila Jihoafrická republika, čímž se uskupení přejmenovalo na BRICS. Od té doby se BRICS rozrostlo o další členy: v roce 2024 se přidaly Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty, a v lednu 2025 se stal desátým členem Indonésie, první jihovýchodní asijská země v této skupině. Tento rozšířený formát je někdy označován jako BRICS+.

BRICS funguje jako mezivládní organizace založená na principech nezasahování, rovnosti a vzájemného prospěchu. Skupina usiluje o alternativu k západním institucím, jako jsou ty vedené zeměmi G7, a realizuje vlastní iniciativy, například Novou rozvojovou banku, BRICS Contingent Reserve Arrangement (rezervní mechanismus), platební systém BRICS pay, společné statistické publikace a rezervní měnu složenou z měn členských států.

Historicky první summit BRIC se konal v roce 2009 v Jekatěrinburgu, Rusko, kde bylo hlavním tématem omezení dominance amerického dolaru jako klíčové rezervní měny. Další summity probíhaly pravidelně v různých členských zemích, přičemž Jihoafrická republika byla oficiálně přijata v roce 2011. Rozšíření o nové členy v roce 2024 a 2025 výrazně posílilo globální význam BRICS, který dnes představuje téměř polovinu světové populace a významnou ekonomickou sílu.

BRICS za svou existenci založil téměř 60 vnitroskupinových institucí a think-tanků, které pokrývají širokou škálu témat v mezinárodní politice, ekonomice a rozvoji. Skupina tak představuje rostoucí multipolární sílu na světové scéně, která usiluje o větší rovnováhu v globálním uspořádání.

ROZŠÍŘENÍ BRICS

Od ledna 2024 se BRICS rozšířil o pět nových členů: Egypt, Etiopii, Írán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, které se připojily k původním členům (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Toto rozšíření významně zvýšilo globální ekonomický vliv BRICS a diverzifikovalo jeho možnosti.

Strategické oblasti zaměření

Zpráva popisuje práci v devíti klíčových pracovních skupinách:

  1. Zemědělství - Zaměření na potravinovou bezpečnost, klimaticky šetrné zemědělství a usnadnění obchodu se zemědělskými produkty
  2. Digitální ekonomika - Práce na spolupráci v oblasti umělé inteligence, překonávání digitálních rozdílů a podpora digitální důvěry
  3. Energetika, zelená ekonomika a klima - Rozvoj energetických dovedností, výzkumná spolupráce a iniciativy v oblasti čisté energie
  4. Finanční služby - Zkoumání financování malých a středních podniků, spolupráce v pojištění/zajištění a rámce tranzitních financí
  5. Infrastruktura - Zlepšení logistického propojení a dopravní spolupráce mezi členskými státy
  6. Obchod a investice - Harmonizace regulačních standardů a rozvoj kritických dodavatelských řetězců
  7. Výroba - (Ve zprávě označeno jako "probíhající")
  8. Letectví - (Ve zprávě označeno jako "probíhající")
  9. Rozvoj dovedností, aplikované technologie a inovace - Podpora rozvoje dovedností prostřednictvím soutěží, školení a standardizace

Struktura a fungování

Jak vyplývá z výroční zprávy 2023-2024, BRICS funguje prostřednictvím:

  • Pravidelných summitů hlav států
  • Podnikatelské rady BRICS (BRICS Business Council)
  • Devíti specializovaných pracovních skupin zaměřených na klíčové oblasti spolupráce
  • Nové rozvojové banky (New Development Bank, NDB)

Strategický význam

BRICS usiluje o:

  • Posílení multipolárního světového řádu
  • Vytvoření alternativních ekonomických a finančních struktur
  • Koordinaci multilaterální politiky mezi členskými státy
  • Podporu hospodářského rozvoje a obchodní spolupráce
  • Řešení globálních výzev včetně klimatické změny a digitální transformace

Aktuální výroční zpráva ukazuje, že BRICS aktivně pracuje na prohlubování spolupráce v široké škále oblastí - od zemědělství a energetiky přes digitální ekonomiku až po rozvoj infrastruktury a dovedností.

Strategické oblasti zaměření

Zpráva popisuje práci v devíti klíčových pracovních skupinách:

  1. Zemědělství - Zaměření na potravinovou bezpečnost, klimaticky šetrné zemědělství a usnadnění obchodu se zemědělskými produkty
  2. Digitální ekonomika - Práce na spolupráci v oblasti umělé inteligence, překonávání digitálních rozdílů a podpora digitální důvěry
  3. Energetika, zelená ekonomika a klima - Rozvoj energetických dovedností, výzkumná spolupráce a iniciativy v oblasti čisté energie
  4. Finanční služby - Zkoumání financování malých a středních podniků, spolupráce v pojištění/zajištění a rámce tranzitních financí
  5. Infrastruktura - Zlepšení logistického propojení a dopravní spolupráce mezi členskými státy
  6. Obchod a investice - Harmonizace regulačních standardů a rozvoj kritických dodavatelských řetězců
  7. Výroba - (Ve zprávě označeno jako "probíhající")
  8. Letectví - (Ve zprávě označeno jako "probíhající")
  9. Rozvoj dovedností, aplikované technologie a inovace - Podpora rozvoje dovedností prostřednictvím soutěží, školení a standardizace