BĚLORUSKO
I. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Oficiální název: Běloruská republika (Рэспубліка Беларусь)
Hlavní město: Minsk (přibližně 2 miliony obyvatel)
Rozloha: 207 600 km²
Počet obyvatel: 9,2 milionu (2024)
Státní zřízení: Prezidentská republika
Úřední jazyky: Běloruština a ruština
Národní měna: Běloruský rubl (BYN)
Prezident: Alexandr Lukašenko (v úřadu od roku 1994)
II. KLÍČOVÉ EKONOMICKÉ ÚDAJE
HDP nominální: Přibližně 73-75 miliard USD (2024)
HDP na obyvatele: Přibližně 8 000-8 250 USD
HDP podle PPP na obyvatele: Přibližně 33 000 USD (2024)
Roční růst HDP: 4% (2024), očekávaný růst přibližně 3-4% (2025)
Hlavní ekonomická odvětví: Zpracovatelský průmysl (strojírenství, petrochemie, draselné hnojiva), zemědělství, IT sektor, dřevozpracující průmysl
Klíčové exportní komodity: Rafinované ropné produkty, draselné hnojiva, nákladní automobily a traktory, potraviny (mléčné výrobky, maso), dřevo
Celkový export: Přibližně 50 miliard USD (2024)
Inflace: 5,2% (2024)
Nezaměstnanost: Oficiálně nízká (pod 4%)
Ekonomický model: Centrálně řízená ekonomika se silnou státní kontrolou – přibližně 70% podniků je ve státním vlastnictví. Zachovává sovětský model ekonomické správy s významnými státními dotacemi klíčových odvětví.
Zahraniční dluh: Přibližně 35,2 miliardy USD (46,3% HDP, ke konci roku 2024)
III. DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ CHARAKTERISTIKY
Hustota zalidnění: 44 obyvatel/km²
Urbanizace: Přibližně 78% městského obyvatelstva
Největší města: Minsk (hlavní město), Homel, Mahiljov, Vitebsk, Hrodna, Brest
Národnostní složení: 84% Bělorusové, 8% Rusové, menšiny Poláků a Ukrajinců
Náboženství: Převážně pravoslavné křesťanství (východní ortodoxní církev), katolictví (zejména v západních oblastech)
Gramotnost: Téměř 100% – jeden z nejvyšších ukazatelů vzdělanosti v regionu
Průměrný věk: Stárnoucí populace, medián věku přibližně 40 let
Sociální charakteristiky: Bělorusko vykazuje jednu z nejnižších úrovní příjmové nerovnosti mezi postsovětskými státy. Podle Světové banky byl Gini index v roce 2020 na úrovni 0,244.
IV. POZICE V RÁMCI BRICS
Datum vstupu: 1. ledna 2025
Kategorie členství: Partnerská země (Partner Country)
Způsob přijetí: Pozvání na XVI. summitu BRICS v Kazani v říjnu 2024 během ruského předsednictví
Aktuální role: Partnerský stát s právem účasti na speciálních zasedáních summitů BRICS a setkáních ministrů zahraničí. Bělorusko může připojovat své podpisy k závěrečným dokumentům BRICS, čímž rozšiřuje geografické pokrytí uskupení. Partneři však nemohou hostit výroční summity ani určovat místo konání.
Dlouhodobý cíl: Bělorusko oficiálně usiluje o plné členství v BRICS, jak potvrdil ministr zahraničí Maxim Ryzhenkov v červenci 2025. Partnerství je vnímáno jako první krok k plnohodnotnému členství.
Klíčové motivace:
- Diverzifikace ekonomických vztahů a snížení závislosti na západních trzích
- Posílení pozice v multipolárním světovém řádu jako alternativa k západním institucím
- Přístup k financování infrastrukturních projektů z Nové rozvojové banky (NDB)
- Rozvoj obchodních vztahů se zeměmi Globálního jihu
- Získání geopolitické podpory ve světě, který je stále více rozdělený na bloky
- Účast na de-dolarizačních iniciativách a rozvoji alternativních platebních systémů
V. STRATEGICKÉ SEKTORY A SPECIALIZACE
1. Draselné hnojiva (Potash)
Bělorusko je jedním z největších světových producentů draselných hnojiv, kontroluje přibližně 20% světového trhu. Státní podnik Belaruskali provozuje šest důlů a čtyři zpracovatelské závody v regionu Soligorsk. Bělorusko má třetí největší světové zásoby draselných solí, představující asi 10% globálních těžitelných rezerv.
Produkce: Přibližně 7 milionů tun v roce 2024 (po propadu na 4,5 milionu tun v roce 2023 kvůli sankcím). Před sankcemi v roce 2021 dosahovala produkce 10-11 milionů tun ročně.
Export: Hodnota exportu se pohybuje mezi 2-3 miliardami USD ročně, což představuje až 9% celkových běloruských exportních příjmů. Hlavními odběrateli jsou Čína (70-80% exportu), Brazílie a Indie.
Výzvy: Od roku 2021 čelí sektor sankcím USA a EU. Litva v roce 2022 ukončila smlouvu umožňující Bělorusku exportovat draslík přes přístav Klaipėda. Bělorusko muselo přesměrovat export přes ruské přístavy a železniční trasy do Číny, což zvýšilo náklady.
Aktuální vývoj: V prosinci 2024 USA částečně zrušily sankce na běloruský draslík, což může otevřít nové exportní příležitosti.
2. Petrochemický průmysl a rafinace ropy
Bělorusko nemá vlastní zdroje ropy, ale provozuje dvě velké rafinerie zpracovávající ruskou ropu: JSC NAFTAN (Navapolacak) a JSC Mozyrská rafinerie ropy (Mazyr). Společná kapacita překračuje 20 milionů tun ročně.
Produkce: Rafinované ropné produkty (benzín, nafta, mazut) splňující standardy EU. Bělorusko vyrábí více než 500 druhů chemických a petrochemických výrobků prostřednictvím státního koncernu Belneftekhim.
Export: Petrochemické produkty se v roce 2023 vrátily na úroveň před sankcemi. Značná část je oficiálně prodávána do Ruska, odkud je přeprodávána do třetích zemí, včetně Spojených arabských emirátů.
Význam: Petrochemický sektor představuje asi 30% veškeré průmyslové produkce Běloruska a je strategicky důležitý pro státní rozpočet.
3. Strojírenství a automotive průmysl
Bělorusko je významným výrobcem těžkých nákladních automobilů, autobusů, traktorů a stavební techniky.
Minský automobilový závod (MAZ):
• Vyrábí více než 14 000 vozidel ročně, včetně 10 000 nákladních vozidel
• 62% produkce je exportováno do Ruska
• Produkuje přibližně 500 modelů a modifikací nákladních vozů, tahačů, speciálních vozidel, autobusů a trolejbusů
• Je také významným výrobcem transportně-vztyčovacích ramp (TEL) pro mobilní balistické rakety
Minský traktorový závod (MTZ):
• Dodává 8-10% světové produkce kolových traktorů
• Vyrábí více než 62 modelů traktorů značky BELARUS
• V roce 2017 představoval 87% produkce kolových traktorů v zemích SNS
• Exportuje do více než 120 zemí, včetně USA, Kanady a EU
BelAZ:
• Výrobce velkých důlních nákladních vozů
• Každý třetí důlní náklaďák na světě pochází z BelAZu
• V roce 2013 vyrobil rekordní náklaďák s nosností přes 503 tun
4. Zemědělství a potravinářský průmysl
Zemědělství přispívá k 7% zaměstnanosti a HDP. Je silně dotováno státem, přičemž dotace dosahují až 30% hodnoty zemědělské produkce.
Klíčové komodity:
• Mléčné produkty: Bělorusko exportovalo v roce 2023 mléčné výrobky do 59 zemí, přičemž asi 60% produkce směřuje na export. Asi 75% másla je exportováno.
• Maso: Export masa činil 410,6 milionů USD v roce 2023
• Obiloviny a brambory
Význam: Mlékárenský průmysl představuje asi 40% zemědělského exportu Běloruska, což z něj činí nejvýznamnější sektor v zemědělství.
5. IT sektor a High-Tech Park
Běloruský High-Tech Park (HTP) byl založen v roce 2005 a rychle se rozvinul v jeden z hlavních technologických hubů v regionu.
Charakteristiky:
• Do roku 2020 hostoval více než 750 start-upů a outsourcingových společností zaměstnávajících 58 000 pracovníků
• Celkově pracovalo v IT více než 100 000 občanů
• IT sektor tvořil 5,5% HDP země a exportoval software v hodnotě až 2 miliard USD
• IT společnosti měly 0% daňovou sazbu a státní dotace
Výzvy: Po protestech v roce 2020 a následné represi došlo k výraznému odlivu IT specialistů ze země, což vedlo k poklesu dříve vzkvétajícího sektoru.
6. Dřevozpracující průmysl
Bělorusko, jako 'lesní velmoc', racionálně využívá své lesní zdroje. V roce 2023 exportovalo dřevo v hodnotě 500,5 milionů USD. Hlavními odběrateli jsou Čína (52% po sankcích, dříve 37%), Ázerbájdžán (25%, dříve 4%) a další země.
VI. SPOLUPRÁCE V RÁMCI BRICS
Očekávané oblasti spolupráce:
• Obchod v národních měnách a de-dolarizace: Bělorusko má zájem na účasti v iniciativách BRICS Pay a rozvoji alternativních platebních systémů, které by snížily závislost na dolaru a obešly západní sankce.
• Přístup k financování z Nové rozvojové banky (NDB): Partnerství umožňuje přístup k projektovému financování pro infrastrukturu a průmyslové projekty.
• Diverzifikace exportních tras: Spolupráce s členskými zeměmi BRICS (zejména Čínou, Indií, Brazílií) nabízí alternativní trhy pro běloruské draselné hnojiva, petrochemické produkty a strojírenské výrobky.
• Technologický transfer: Spolupráce v oblasti průmyslu, zemědělství a IT technologií s pokročilými členy BRICS jako Čína a Indie.
• Účast na parlamentních fórech BRICS: Běloruská delegace Národního shromáždění se účastnila 11. parlamentního fóra BRICS v Brasílii.
• Mládežnické programy BRICS: Bělorusko podporuje a přispívá k hnutí mládeže BRICS, jak potvrdila běloruská delegace na 11. summitu mládeže BRICS v Brazílii.
První oficiální účast:
První náměstek ministra zahraničních věcí Běloruska S. Lukashevich se v roce 2025 účastnil setkání ministrů zahraničí BRICS v Riu de Janeiru jako první vysoké oficiální události v rámci statusu partnerské země.
Strategie účasti:
V lednu 2025 prezident Lukašenko schválil strategie pro účast Běloruska v ŠOS a BRICS. Obě strategie jsou navrženy na pětileté období do roku 2030 a mohou být rozšířeny a aktualizovány podle budoucích trendů.
VII. GEOSTRATEGICKÁ POZICE
Regionální pozice: Bělorusko je klíčový stát ve východní Evropě, který funguje jako most mezi EU a Ruskem, resp. mezi Evropou a eurasijským prostorem.
Členství v organizacích:
• OSN (Organizace spojených národů)
• OSKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti) – vojensko-politická aliance
• EAEU (Eurasijská ekonomická unie) – hospodářská unie s Ruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Arménií
• Svazový stát Běloruska a Ruska – politická a ekonomická unie s Ruskem založená v roce 1999
• ŠOS (Šanghajská organizace pro spolupráci) – plné členství od roku 2024
• BRICS – partnerská země od ledna 2025
Sousední země: Rusko (východ a sever), Litva (severozápad), Lotyšsko (sever), Polsko (západ), Ukrajina (jih)
Strategické partnerství: Velmi úzké vazby s Ruskem (Svazový stát, vojenská spolupráce, ekonomická integrace), rostoucí vazby s Čínou, konstruktivní vztahy se zeměmi Globálního jihu. Napjaté vztahy se Západem od roku 2020 kvůli sporným volbám a následným sankcím, dále zhoršené podporou Ruska v konfliktu s Ukrajinou.
Geopolitický význam:
• Tranzitní země pro ruský plyn a ropu směrem do Evropy
• Vojensky strategické území – na běloruském území jsou dislokovány ruské taktické jaderné zbraně
• Pufr mezi NATO (Polsko, Pobaltí) a Ruskem
• Klíčový partner Ruska v eurasijské integraci
Zahraniční politika:
Bělorusko v současnosti vede proruskou zahraniční politiku s rostoucí orientací na multipolární světový řád a země Globálního jihu. Po protestech v roce 2020 a sankcích ze strany Západu se země ještě více přiblížila k Rusku a hledá nové partnery v rámci BRICS, ŠOS a mezi nezápadními státy.
VIII. KLIMATICKÁ A ENVIRONMENTÁLNÍ AGENDA
Klimatické výzvy:
• Následky černobylské havárie (1986) – část území stále kontaminována
• Odlesňování a ochrana lesních zdrojů
• Znečištění vod a půdy průmyslovými aktivitami
• Klimatické změny – extrémní počasí, záplavy
Environmentální priority:
• Ochrana a obnova lesů – Bělorusko je silně zalesněné (asi 40% území)
• Ochrana mokřadů a přírodních rezervací
• Správa post-černobylských oblastí
• Běloruské výzkumné centrum radiační medicíny a lidské ekologie je vedoucí organizací v poskytování specializované lékařské pomoci obyvatelstvu postiženému černobylskou havárií
Jaderná energie:
Běloruská jaderná elektrárna (BelNPP) začala provoz v roce 2020 a v roce 2024 vyrobila 15,7 TWh elektřiny, což představuje 35,8% výroby elektřiny v zemi. Je to významný krok k energetické nezávislosti a dekarbonizaci energetického mixu.
Obnovitelné zdroje:
Bělorusko začíná rozvíjet větrnou a solární energii, ale její podíl na celkové energetické produkci zůstává nízký. Hlavním fokusem je jaderná energie a energie z biomasy.
Dekarbonizace:
Bělorusko má závazky k redukci emisí, ale ekonomika zůstává silně závislá na fosilních palivech importovaných z Ruska. Jaderná elektrárna je klíčovým nástrojem dekarbonizace.
IX. AKTUÁLNÍ VÝZVY A PŘÍLEŽITOSTI
Ekonomické výzvy:
• Západní sankce: Od roku 2020 čelí Bělorusko rozsáhlým sankcím USA, EU a dalších západních zemí, které omezují obchod, přístup k financování a technologiím.
• Závislost na Rusku: Asi 60% běloruského zahraničního obchodu směřuje do Ruska. Tato závislost vytváří ekonomickou zranitelnost.
• Potřeba modernizace: Mnoho státních podniků je zastaralých a neefektivních, vyžadují investice do modernizace.
• Odliv kvalifikovaných pracovníků: Po protestech v roce 2020 opustily zemi desetitisíce lidí, zejména z IT sektoru a kreativních odvětví.
• Strukturální problémy: Vysoký podíl státního vlastnictví (70%) omezuje konkurenci a inovace.
Investiční příležitosti:
• Modernizace průmyslu: Strojírenský a petrochemický sektor potřebuje nové technologie a investice.
• Logistika a dopravní infrastruktura: Bělorusko může fungovat jako tranzitní hub mezi EU a Eurasijskou ekonomickou unií.
• Zemědělství a potravinářství: Vysoká kvalita produktů a potenciál pro export do nových trhů v Asii a Africe.
• IT sektor: I přes odliv pracovníků zůstává potenciál pro rozvoj technologického sektoru.
• Těžba draslíku: Nové projekty jako Petrikovské ložisko (v provozu od 2021) nabízejí možnosti růstu.
Sociální výzvy:
• Politická represe: Od protestů v roce 2020 došlo k rozsáhlé represi občanské společnosti, médií a opozice.
• Demografické stárnutí: Populace stárne, což může v budoucnu vytvářet tlak na sociální systémy.
• Regionální nerovnosti: Rozdíly v ekonomickém rozvoji mezi Minskem a ostatními regiony.
Geopolitické příležitosti:
• Členství v BRICS a ŠOS: Otevírá nové trhy a politické partnerství mimo Západ.
• Spolupráce s Čínou: Čína je významným investorem a obchodním partnerem.
• Diversifikace obchodu: Rozvoj vztahů se zeměmi Globálního jihu může snížit závislost na jednotlivých trzích.
X. KONTAKTNÍ A PRAKTICKÉ INFORMACE
Velvyslanectví Běloruska v ČR:
• Adresa: Pod Kaštany 347/1, 160 00 Praha 6
• Telefon: +420 233 370 448
• E-mail: czechia@mfa.gov.by
Obchodní vztahy s ČR:
Bělorusko a Česká republika udržují obchodní vztahy, přičemž hlavními položkami českého exportu do Běloruska jsou stroje, technologie a průmyslové zboží. Bělorusko do ČR exportuje především petrochemické produkty, hnojiva a zemědělské komodity.
Vízová povinnost:
Občané ČR potřebují pro vstup do Běloruska vízum. Je možné získat e-víza pro turistické a obchodní účely. Doporučuje se ověřit aktuální informace před cestou.
Časové pásmo: UTC+3 (v zimě i v létě, Bělorusko nepoužívá letní čas)
Telefonní předvolba: +375
Internetová doména: .by
Důležité odkazy:
• Ministerstvo zahraničních věcí Běloruska: https://mfa.gov.by/en
• Oficiální stránky prezidenta: https://president.gov.by/en
• Běloruský státní zpravodajský portál BelTA: https://eng.belta.by
XI. ZAJÍMAVOSTI A KULTURA
UNESCO památky:
• Běloruský hrad Mir (Mirský zámek) – renesanční pevnost ze 16. století
• Nesvižský zámkový komplex rodu Radziwiłłů
•ArchitektonickÝ komplex Struve Geodetic Arc
• Bělovežský prales (Białowieża) – jeden z posledních primárních lesů v Evropě, domov zubrů evropských
• Běloruské vyšívání vytinanka (Vytsinanka) – zapsáno na Reprezentativní seznam nематeriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO
Kulturní tradice:
• Kupala Night (Noc Ivana Kupaly) – slovanský svátek v červnu spojený s oslavami přírody
• Maslenitsa – slovanský svátek konce zimy s pečením palačinek
• Bohatá lidová hudba a tance
• Tradiční řemesla – keramika, vyšívání, dřevořezba
Kuchyně:
• Draniki (bramborové placky) – národní jídlo
• Machanka – vepřové maso v omáčce podávané s bramborovými plackami
• Kvass – tradiční fermentovaný nápoj z chleba
• Boršč (svěkolová polévka)
• Soľanka – kyselá polévka s masem
• Syrniki – tvarohové lívanečky
Sport:
• Lední hokej – velmi populární, Bělorusko pravidelně hostí Mistrovství světa v ledním hokeji
• Biatlon – běloruští sportovci jsou úspěšní v zimních olympijských disciplínách
Slavní Bělorusové:
• Marc Chagall – malíř
• Svetlana Alexijevič – nositelka Nobelovy ceny za literaturu (2015)
• Vitoria Azarenková – tenistka, bývalá světová jednička
• Aryna Sabalenková – profesionální tenistka, vítězka Grand Slam turnajů
Přírodní bohatství:
• Bělovežský prales – UNESCO biosférická rezervace
• Více než 11 000 jezer – 'Modré oko' země
• Rozsáhlé mokřady a rašeliniště
• Bohatá fauna včetně zubrů, vlků, rysů
XII. AKTUÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ
Vstup do BRICS (leden 2025)
Bělorusko oficiálně potvrdilo status partnerské země BRICS od 1. ledna 2025. Toto členství je součástí první vlny devíti partnerských zemí přijatých po vytvoření nové kategorie partnerství na summitu v Kazani v říjnu 2024.
Ekonomická situace (2024-2025)
Bělorusko zaznamenává stabilní ekonomický růst i přes pokračující sankce:
• HDP vzrostlo o 4% v roce 2024
• Export dosáhl rekordních 50 miliard USD
• Průmyslová produkce vzrostla o 5,4%
• Reálné disponibilní příjmy vzrostly o 9,5% (leden-listopad 2024)
• Zahraniční dluh se snížil na 35,2 miliard USD (46,3% HDP)
• Pro rok 2025 se očekává růst HDP kolem 3-4%
Prezidentské volby (leden 2025)
V lednu 2025 se konaly prezidentské volby, v nichž byl Alexander Lukašenko znovu zvolen prezidentem. Tyto volby jsou považovány za kontroverzní západními zeměmi, které je označují za nedemokratické.
Geopolitická role
Bělorusko pokračuje v úzké spolupráci s Ruskem:
• Na běloruském území jsou dislokovány ruské taktické jaderné zbraně
• Bělorusko podporuje Rusko v konfliktu s Ukrajinou, ačkoliv se přímo nezapojilo do bojů
• Běloruské území bylo použito jako odpalovací základna pro část ruské invaze do Ukrajiny v roce 2022
• Pokračuje prohlubování integrace v rámci Svazového státu s Ruskem
Možné uvolnění sankcí
V prosinci 2024 se objevily první signály možného částečného uvolnění vztahů se Západem:
• USA částečně zrušily sankce na běloruský draslík (prosinec 2024)
• Bělorusko propustilo 52 politických vězňů výměnou za částečné zrušení sankcí na leteckou společnost Belavia (září 2024)
• Probíhají neoficiální rozhovory mezi Minskem a některými západními zeměmi o dalším možném uvolnění sankcí
Členství v ŠOS
V roce 2024 se Bělorusko stalo plnohodnotným členem Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), což dále posiluje jeho orientaci na eurasijskou integraci a spolupráci se zeměmi mimo Západ.
Strategie budoucího rozvoje
Prezident Lukašenko zdůrazňuje následující priority pro budoucí období:
• Zavedení digitální ekonomiky a inteligentních systémů řízení výroby založených na běloruském softwaru
• Zajištění rovnoměrného rozvoje regionů země
• Modernizace zemědělství s cílem zvýšit konkurenceschopnost
• Udržení sociální stability a zlepšení kvality života občanů
• Rozvoj vztahů se zeměmi Afriky, Asie a Latinské Ameriky v rámci BRICS a dalších platforem